Úvaha

Jestliže jsou fakta, z nichž úvaha vychází, špatně zjištěna nebo chybná, celá úvaha se zhroutí, nebo vede k nesprávnému závěru. Lze tedy říci, že omyly vědeckých teorií plynou ponejvíc z nesprávných výchozích informací. (Tristan Bernard)

  Charakteristika

Úvaha ma za úkol zachytit zamyšlení se autora nad daným tématem. Předpokladem hodnotného zamyšlení je proto znalost problematiky daného tématu. Úvaha by měla čtenáře také donutit zamyslet se nad tímto tématem. Musí proto být zajímavá.

  Kompozice

Kompozice úvahy by měla být taková, aby odrážela myšlenkový postup, kterým autor prošel. Myšlenky by měli na sebe logicky navazovat. Myšlenky do sebe mohou postupně splývat.

  Jazykové prostředky

Úvaha by do sebe měla kombinovat odborné výrazy a publicistické prostředky. Odborné výrazy mají za úkol udržet odbornou hodnotu díla, publicistické výrazy mají za úkol udržet pozornost čtenáře. Z publicistických prostředků lze využít například hovorové výrazy, obrazná vyjádření, hodnotící výrazy a podobně.

  Větná stavba

Větná stavba by neměla být nijak zvlášť složitá, i přes to by se v ní ale měly často objevovat prostředky, které vyjadřují logické vztahy mezi větami a souvětími.

  Literatura a slohový útvar

Úvaha se v literatuře používá pro zachycení nebo vysvětlení myšlenek vypravěče nebo postavy.

  Shrnutí

Hlavní náplní úvahy je zamyšlení. Úvaha by měla zachytit myšlenkový postup autora. Úvaha by měla obsahovat odborné výrazy a publicistické prostředky. Mezi větami a souvětími by měli být vyjadřeny logické vztahy.