Projev

Nevadí mi, když se lidé při mém projevu dívají na hodinky. Ale moc mi vadí, když jimi třepou, aby se ujistili, zda ještě jdou. (William Norman Birkett)

Na desetiminutový projev potřebuji asi týden, na půlhodinový tři dny. Ale chcete-li, abych mluvil bez přestávky celé hodiny, mohu začít hned. (Edgar Faure) ¨

  Charakteristika

Projev, popřípadě proslov je v podstatě hodnotící úvaha přednesená veřejně. Hodnocení nezachází do přílišných detailů - tím se proslov liší od přednášky. Hlavním úkolem projevu, případně proslovu, je působit na city posluchačů.

  Kompozice

Kompozice projevu by měla odrážet myšlenkový postup autora. Myšlenky by na sebe měly navazovat a postupně splývat.

  Jazykové prostředky

Z jazykových prosředků je vhodné použít vtipné metafory, které je možné dále rozvíjet. Tyto metafory navotují nezvyklé obraty, jež by měli mít hlubší smysl. Projev a proslov se vyznačují vlastnostmi mluveného útvaru. Je proto vhodné použí oslovení, užívání 1. a 2. osoby sloves, řečnických otázek a hovorových prostředků.

  Větná stavba

Větná stavba by měla zajistit posluchači porozumění přednesené úvahy. Není proto příliš vhodné používat příliš dlouhá souvětí. Při použití souvětí by měly být spojovací výrazy voleny s ohledem na přesnost. Pro udržení pozornosti posluchačů je vhodné použít řečnické otázky.

  Literatura a slohový útvar

Vzhledem k tomu, že je projev útvar určený spíše pro přednes obecenstvu, není jeho využití v literatuře přliš velké. Bylo ale vydáno několik knih obsahujících pouze projevy.

  Shrnutí

Pravidla pro tvorbu projevu jsou obdobná jako pravila pro úvahu. Projev by měl vyjadřovat myšlenky autora. Z jazykovh prostředků se používají metafory, oslovení a hovorové prostředky. Větná stavba by měla být přesná, zajímavá a ne moc složitá.